KIS Středočeského kraje
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Středočeského kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky

09/02/06
Mgr. Světluše Bodoková / Agroenvi.cz

Výběr charakteristických údajů, postupy řešení a základní cíle Národního strategického plánu pro období 2007–2013.

Obsahové zaměření vychází z návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), které stanoví povinnost pro jednotlivé členské země EU. Na základě strategických směrů EU by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje venkova (NSP), který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova (PRV).


 


Členské státy a Komise by měly podávat zprávy o monitorování vnitrostátních strategií a strategie Společenství. Oba zmiňované dokumenty na sebe přímo navazují, kdy NSP vytváří formuluje obecné cíle a tématické a teritoriální priority České republiky, jejichž působnost je zpřesněna prostřednictvím PRV na úrovni jednotlivých konkrétních opatřeních včetně finančních a věcných limitů.


 


Charakter dokumentů


Rozvoj venkova se realizuje ve spolupráci mezi úrovní EU, členskými státy a regiony. V tomto ohledu by měl odrážet jak schválené priority EU, tak potřeby specifické pro různé venkovské oblasti Evropy. Členské státy se vyzývají, aby připomínkovaly navržený přehled a doporučily, kam se podle nich mají soustředit priority EU.


 


Česká republika, členský stát EU plně podporuje hlavní priority Společenství, který mi jsou rozvoj pracovních míst, ekonomický růst a udržitelný vývoj. Tyto priority jsou začleněny i do zásad rozvoje venkova, jejichž cílem je přispět k Lisabonské strategii udržitelného růstu a zaměstnanosti a dalších hlavních oblastí.


 


Národní strategický plán ČR bude v České republice realizován prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. V ČR bude uskutečněn jeden Program rozvoje venkova na období 2007–2013 platný pro venkovské oblasti celé ČR. Program je centrálně řízen s výjimkou osy IV – Leader. Regionální potřeby jsou zohledněny v rámci rozsahu jednotlivých opatření. Některá opatření mají geografická omezení.


 


Veškeré prostředky alokované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku budou součástí zdrojů veřejné podpory. Tyto prostředky budou spravovány akreditovanou platební agenturou (v souladu s článkem 10 nařízení Rady o financování SZP).


 


Zdůvodnění potřeby pořízení


Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007–2013 (NSP) a Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 (PRV) se pořizují jako koncepční dokumenty rozvoje venkova podle platného znění nařízení Rady o podpoře rozvoje venkova z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Oba dokumenty navazují na platnou, Vládou ČR schválenou Koncepci agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU na období 2004–2013 (APČR). Tyto dokumenty spolu s dalšími souvisejícími koncepcemi vytvářejí rámec pro formování politiky rozvoje venkova České republiky komplementární s politikou Evropské unie.


 


Základní principy a postupy řešení


V rámci přípravy NSP a PRV byly provedeny analýzy klíčových platných i připravovaných dokumentů vytvářejících rámec politiky rozvoje venkova. V průběhu dosavadní přípravy probíhají na regionální i celostátní úrovni organizované diskuse k vymezení jednotlivých priorit podpory rozvoje venkova. Na základě provedené analýzy hlavních faktorů rozvoje venkova a s ohledem na nové směry venkovské politiky EU jsou odvozeny návrhy základních cílů, priorit, opatření rozvoje venkova ČR do roku 2013. Návrhy opatření jsou popsány z hlediska jejich věcného vymezení, adsorpční kapacity, formy podpory a cílových skupin.


 


Předkladatel koncepce předpokládá následující fáze zpracování a posuzování NSP a PRV ČR v těchto termínech:


          zjišťovací řízení NSP a PRV ČR (září–říjen 2005)


          zpracování vyhodnocení koncepcí a zveřejnění společně s návrhy koncepcí (říjen 2005)


          veřejné projednání (listopad 2005)


          projednávání s resorty a kraji (listopad, prosinec 2005)


          stanovisko SEA a předložení NSP a PRV ČR vládě ČR (prosinec 2005)


 


Hlavní cíle


 


Strategie rozvoje zemědělství a venkova EU


Obecné sociálně ekonomické a environmentální trendy stanovují priority EU, zvláště pokud jde o pracovní místa a růst venkovských oblastí. Tyto priority obsažené v návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova se promítají do tří základních os, určujících strukturu, zaměření a charakter nástrojů státní politiky v oblasti rozvoje venkova na další programovací období let 2007–2013. Jsou to:


 


Základní osa I: Zaměřená na celoevropsky konkurenceschopné zemědělské a lesnické hospodaření v souvislosti s novou společnou zemědělskou politikou, s analýzou tržní orientace a stavem konkurence v zemědělství EU a na stanovení podpor směřujících do příležitostí i do potenciálních problémových sektorů a potřebou restrukturalizace.


 


Základní osa II: Vychází z celoevropských hodnocení stavu životního prostředí a kvality přírodních zdrojů – vzduchu, půdy, vody, biodiverzity – a je zaměřena na udržitelné zemědělství a lesnictví ve venkovských oblastech s důrazem na klíčové oblasti na úrovni EU – tedy ochranu diverzity, využití obnovitelných zdrojů energie a další cíle.


 


Základní osa III: Vychází z analýz problémů a potřeb venkova v oblasti tvorby pracovních míst, místních služeb a kvality života. Tato osa řeší i některé negativní dlouhodobé tendence vylidňování venkova související s rozvojem zemědělství orientovaného na maximální možnou rentabilitu a ekonomické výsledky a na konkurenceschopnost na celosvětové úrovni.


 


Priority ČR a cíle rozvoje venkova


 


Horizontální, průřezové priority (pro všechny osy): Soustředit se na aspekt lidského kapitálu (znalosti, školení, informace a podnikavost) a na zapojení specifických skupin, jako jsou ženy a mladí/staří lidé, vzhledem k specifické roli, kterou hrají v rozvoji venkova; zvýšená integrace venkova do informační společnosti (používání širokopásmových technologií a ICT); zlepšené řízení (koherentní programování, integrovaný přístup, integrace regionálních a subregionálních strategií rozvoje a zvláště Leader přístupu do celkového programování). Pro podmínky České republiky je v této souvislosti specifická potřeba rozvíjet lidský kapitál zejména směrem k diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově a hledání jiných ekonomických příležitostí mimo zemědělství. To plyne z dlouhodobého poválečného vývoje v ČR, intenzifikace zemědělství a výrazného úbytku pracovních příležitostí vázaných na agrární sektor.


 


Priority spojené s konkurenceschopností (osa I): Cílem evropské politiky je zejména přenos znalostí a inovací při produkci potravin se zaměřením zvláště na malé a střední podniky; prioritní sektory pro kapitálové investice se zřetelem na cíl restrukturalizovat agrární sektor tak, aby se zvýšila jeho konkurenceschopnost jako příspěvek osy 1 k Lisabonskému Akčnímu Programu Společenství. Česká republika má v této oblasti specifické problémy. Z rozborů struktury podnikání na venkově vyplývá, že velikostní struktura a specializace zemědělských podniků již v období devadesátých let naplnila některé dlouhodobé evropské cíle. Přetrvávají však problémy v oblasti kapitálového vybavení těchto podniků a modernizace některých částí technologií tak, aby podniky plnily celoevropsky platné normy zejména v oblasti ochrany životního prostředí. Cílem a prioritami osy I. pro Českou republiku tedy je i modernizace a inovace v oblasti malých a středních podniků, zejména se zaměřením na plnění norem společenství.


 


Priority spojené s ekologickým obhospodařováním krajiny (osa II): Ochrana přírodních zdrojů a ochrana životního prostředí ve venkovských oblastech je prioritou, která prostřednictvím přiměřeného obhospodařování krajiny, přispívání k již schváleným národním i EU strategiím a legislativě pro životní prostředí (Natura 2000, Rámcová směrnice o vodě, Kjótský protokol), zvláště v souvislosti se změnami biodiverzity, vod a klimatu. Cíle a ukazatele jsou v národní strategii stanoveny tak, aby měřily, jak osa 2 přispívá k omezování zhoršování biodiverzity, dosahování cílů WFD a zmírňování klimatických změn (snižování emisí, obnovitelné zdroje). Specifikem České republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí tří moří a plné závislosti zdrojů vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a čistota vody a vodních zdrojů.


 


Priority spojené s širším rozvojem venkova (osa III): Jsou zejména vytváření příležitostí pro zaměstnání diverzifikací činností včetně služeb pro obyvatelstvo a hospodářství. Kromě toho je širší prioritou dosahování vyšší kvality života venkovského obyvatelstva a zajištění rozvoje základní venkovské infrastruktury. Cíle a ukazatele jsou určeny tak, aby měřily, jak osa 3 přispívá k Lisabonskému akčnímu programu Společenství počítáno počtem pracovních míst a druhů nových činností prostřednictvím diverzifikace.



Priority pro LEADER (osa IV): Hlavním smyslem metody Leader je vytváření a rozvoj místních partnerství a místních rozvojových strategií na principu decentralizovaných aktivit vedených zdola nahoru; pro tuto osu platí všechny výše uvedené priority s tím, že jsou přizpůsobené pro místní, nebo regionální strategie, místní partnerství a spolupráci.


 


Ústřední kvantifikovatelné cíle pro osu I


1.         Modernizace zemědělských a potravinářských podniků (spadajících pod přílohu 1. Smlouvy) zejména v oblasti dodržení norem společenství pro animal welfare a pro otázky kvality potravin a norem Společenství pro oblast životního prostředí. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů objemu investic poskytnutých v rámci EAFRD na modernizaci podniků, ukazateli změn obchodní bilance mezi ČR a ostatními členskými státy EU a počtem produktů registrovaných v ČR v rámci evropských systémů kvality potravin.


2.         Zajištění funkčního poradenského systému pro oblast ochrany životního prostředí a to zejména v návaznosti na NR 1782/2003 a s tím souvisejících systémů poradenství pro cross-compliance, a dále pro celou oblast ochrany životního prostředí v lesním a zemědělském hospodaření na půdě. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů počtu poradců pro danou oblast. Dalšími ukazateli bude sledování počtu proškolených osob a počtu realizovaných vzdělávacích akcí, kurzů apod. Účinnost poradenství se bude také měřit pomocí počtu porušení příslušných zákonů přijatých k provedení směrnic a nařízení spadajících pod systém cross-compliance.


3.         Podpořit realizaci komplexních pozemkových úprav (KPÚ), které ve svém důsledku zajistí jak stabilitu podnikatelského prostředí na venkově, tak také možnost realizace trvalých opatření v oblasti diversifikace krajiny a rozvoje jejích mimoprodukčních funkcí. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů rozsahu realizovaných KPÚ na území ČR.


4.         Rozvoj využití zemědělských a lesnických produktů a surovin k energetickým účelům a k dalším průmyslových účelům. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů množství instalovaných MW energetických zdrojů na bázi biomasy, velikost a počet instalovaných energetických zařízení. Dalším ukazatelem bude velikost a počet provozů zaměřených na zvýšení přidané hodnoty lesnické a dřevařské výroby.


5.         Modernizace podniků lesního hospodářství zaměřená na naplňování strategií mimoprodukčního využití lesů spolu s řešením otázek zvyšování odbytu produktů lesního hospodářství. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů objemu investic poskytnutých v rámci EAFRD na modernizaci podniků lesního hospodářství. Dalšími ukazateli bude objem obchodu s produkty lesního hospodářství mezi ČR a členskými státy EU.


6.         Rozvoj odbytu a kvality produktů ekologického zemědělství a zajištění kvality produkce potravinářských výrobků registrovaných Evropským Společenstvím jako výrobky regionální kvality. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů zvýšení počtu registrovaných produktů kvality a meziročním nárůstem objemu produkce bioproduktů v tunách


7.         Zajistit podporu mladých zemědělců s cílem zlepšit věkovou skladbu obyvatel venkova. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů změny věkové skladby obyvatel na venkově.


 


Ústřední kvantifikovatelné cíle pro osu II


1.         Zajistit takové hospodaření na zemědělské a lesní půdě, které přispěje ke snížení eroze a degradace půd a zajistí vyšší schopnost krajiny a půdy zadržet vodu a snižovat její znečištění. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů vývoje obsahu humusu v zemědělských i lesních půdách, vývoje degradace lesních a zemědělských půd popsaných vybraným složením indikátorů se zaměřením na živou složku půd.


2.         V oblastech s méně příznivými podmínkami zajistit přiměřenou příjmovou úroveň zemědělců a zabránit tak vylidňování venkova. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů demografického vývoje – počtu obyvatel ve venkovských regionech, ze jména v malých obcích a ukazatelů porovnání důchodové a příjmové situace zemědělských podniků v produkčních a mimoprodukčních oblastech.


3.         Zajistit trvale udržitelné hospodaření na TTP se zaměřením na uchování a zvyšování diverzity lučních společenstev a s maximálním využitím travní hmoty prostřednictvím chovu domácích zvířat. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů počtu přihlášených hektarů zemědělských půd do systému podpor, dále sledováním vývoje výskytu vybraných biologických indikátorů na území ČR. Dalším indikátorem bude počet pastevních chovů a počet chovaných kusů skotu v ČR.


4.         Zajistit rozvoj šetrných metod hospodaření v lesích s důrazem na mimoprodukční funkce lesů a uchování a zvyšování diverzity lesních ekosystémů. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů počtu a objemu přihlášených žádostí do systému podpor EAFRD.


5.         Podpořit šetrné hospodaření v zemědělství i v lesním hospodaření tam, kde jsou vymezena celoevropsky cenná stanoviště v rámci sítě NATURA 2000. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů počtu přihlášených zemědělských a lesních podnikatelů a hektarů zemědělských a lesních půd do systému podpor NATURA 2000. Zároveň se předpokládá samostatné šetření ekonomických výsledků těchto podniků v rámci sítě FADN.


 


Ústřední kvantifikovatelné cíle pro osu III


1.         Zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatele počtu projektů realizovaných ve sledovaném období, počtu velmi malých podniků do deseti zaměstnanců, ukazatelů počtu lidí účastnících se programů venkovské turistiky a ukazatelem počtu ubytovacích kapacit nabízených v kategorii do 20 lůžek


2.         V návaznosti na další programy Společenství realizované v rámci regionálního rozvoje a strukturálních fondů zabezpečit investice a rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje středního a malého podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů objemu investičních prostředků věnovaných na rozvoj venkovské infrastruktury.


3.         Zajistit podporu vodního hospodářství s ohledem na jeho nezanedbatelný vliv na zemědělství, ochranu životního prostředí a kvalitu života na venkově. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů objemu investičních prostředků věnovaných na rozvoj vodohospodářské infrastruktury.


4.         Přispět k vyšší úrovni vzdělanosti venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdělávání Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů počtu realizovaných poradenských a vzdělávacích programů ve venkovských oblastech a odhadů vývoje vzdělanosti na základě statistických šetření


5.         Zachováním kulturního a přírodního dědictví přispět k udržení atraktivity venkovského prostoru i k plnění mimoprodukčních funkcí krajiny. Tento cíl bude sledován pomocí ukazatelů objemu investičních prostředků věnovaných na rozvoj venkovského prostoru, ale také je možno využít vhodné interpretace ukazatelů počtu lidí účastnících se programů venkovské turistiky a ukazatelem počtu ubytovacích kapacit nabízených v kategorii do 20 lůžek


 


Strategie pro iniciativu LEADER


Iniciativa Leader dosáhla po zkušenostech v EU z období 1991–2005 a v ČR 2003–2005 úrovně umožňující rozsáhlejší uskutečňování podopatření Leader v hlavním proudu programu rozvoje venkova. Proto jsou podopatření typu Leader začleněny do programů, v nichž vytvoří specifickou čtvrtou osu a očekává se, že na místní i regionální úrovni budou definovány místní akční skupiny a opatření, která mají být podporována, včetně rozvoje kapacity partnerství, uskutečňování místních strategií, spolupráce, zapojování do sítí a osvojování si dovedností. Na tuto část programu bude rezervováno minimálně 7 % celkových objemu prostředků a počítá se s ní v každé ze tří os podpory programu EAFRD.


 


U této iniciativy založené na existenci místních akčních skupin (MAS) a místních rozvojových strategií se předpokládá její využití ve všech osách Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), s tím, že největší využití se očekává ve vazbě na osu III (Diverzifikace venkovské ekonomiky a kvalita života na venkově).


 


Mezi priority této iniciativy patří:


          zlepšení kvality života ve venkovských oblastech


          posílení místního ekonomického prostředí a tvorby pracovních míst


          zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů


Při komplexním pojetí rozvoje venkova napomáhá iniciativa Leader vyrovnat se s novými situacemi, které vyplývají ze změn v zemědělství v důsledku reformy Společné zemědělské politiky a z rostoucích nároků spotřebitelů na kvalitu zboží, dále z rostoucího obecného povědomí o problematice životního prostředí ve vztahu k zabezpečení cílů Agendy 21, NATURY 2000 a z požadavku využívání nových technologií. Leader může významně přispět zejména v rámci širšího rozvoje venkova k vytvoření nových pracovních míst mimo zemědělství a přispět tak ke stabilizaci venkovského obyvatelstva a zastavení vylidňování odlehlých oblastí. Užší spolupráce při řešení problémů se předpokládá nejen na místní, ale také na regionální, národní a mezinárodní úrovni.


 


Při řešení rozvoje venkovských oblastí bude nutné respektovat i dílčí regionální specifika a jedinečnosti, které povedou k naplňování cílů jednotlivých os EAFRD tak, aby venkovské oblasti mohly představovat životaschopné, živoucí sociální a ekonomické prostředí.V přípravě na realizaci metody Leader bude nezbytné budovat životaschopná partnerství, připravovat místní rozvojové strategie a vycházet z územních plánů obcí a zavádět územní plány venkovských mikroregionů, jako základních nástrojů pro naplňování cílů v rámci EAFRD.


 


Předpokládaný termín dokončení


Pro Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007–2013 a Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 byl termín dokončení 31. 12. 2005. Proces bude dále pokračovat konzultacemi s orgány EU, v rámci kterých mohou být oba dokumenty dále upravovány.


 


Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007–2013 a Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 budou schváleny Vládou České republiky a Komisí Evropské Unie.


 


Zdroj: Zpravodaj MZe 5/2005, 21. 12. 2005


 

Zařazeno v Dotace