KIS Středočeského kraje
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Středočeského kraje vznikl za podpory MZe ČR

Suché počasí a vysoké denní teploty zvyšují nebezpečí vzniku požárů

19/06/07
Středočeský kraj

Několik základních rad z oblasti požární ochrany, které bychom měli ve vlastním zájmu dodržovat:

 Nad územím ČR se udržuje nevýrazné tlakové pole. Suché počasí a vysoké denní teploty zvyšují nebezpečí vzniku požárů. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozorňuje na vyšší pravděpodobnost vzniku požárů (dle indexu nebezpečí požárů) na části území Středočeského kraje. Je nutné se chovat tak, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru. Tzn. kdekoli v přírodě (v lesích, na loukách, v parcích i jinde) nerozdělávat oheň, nekouřit a vyhnout se používání zapalovačů, přenosných vařičů či jiných zdrojů otevřeného ohně.

Několik základních rad z oblasti požární ochrany, které bychom měli ve vlastním zájmu dodržovat:

Při rozdělávání ohně, kdekoliv v přírodě či na volném prostranství, se v žádném případě nesmějí používat vysoce hořlavé látky (např. benzín, nafta., líh atd.).  V důsledku jejich použití může dojít nejen k rozšíření ohně mimo stanovený prostor, ale především k ohrožení zdraví a životů osob pohybujících se v okolí ohniště. V dnešní době jsou již bez problémů k sehnání prostředky k tomu určené. Jedná se např. o tekuté a pevné podpalovače (např. PePo aj.).
Při přípravách na rozdělávání ohně je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů, tzn. ohraničeno pruhem širokým nejméně 1 metr, zbaveným jakýchkoliv hořlavin (suchý travní porost, stromy a keře, včetně kořenových systémů atd.). Místo musí být  vzdálené minimálně 50 m od kraje lesních porostů a 100 m od stohu slámy.
Je  zakázáno například rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě, na strništi apod. Je třeba mít na paměti i bezpečnou vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov, neboť díky odletujícím jiskrám vzniká nebezpečí  požáru, např.  zapálením střechy.
Při umísťování ohniště je rovněž nutné věnovat pozornost aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru, uvážit, jaká doba uběhla od posledních dešťových srážek atd.
§ 5 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon PO), hovoří: „ právnické či podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru. „ Jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár. Místo pálení by mělo být zabezpečeno dostatečným množstvím hasebních látek – nejlépe cisternou s vodou a příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné.  I když to zákon o požární ochraně přímo nestanovuje, měly by obdobně postupovat i fyzické osoby, neboť každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život, zdraví a majetek osob.
V případě, že pálení ohňů na volném prostranství pořádají právnické osoby či podnikající fyzické osoby (např. firmy či obce), mají ze zákona povinnost toto spalování hořlavých látek včetně přijatých protipožárních opatření předem oznámit příslušnému HZS kraje, přičemž musí dbát jeho pokynů. (§ 5, odst. 2 zákona o PO). V případě zanedbání této povinnosti se vystavují nebezpečí, že jim bude ve správním řízení uložena  pokuta, která může  dosáhnout až do výše 500 000,- Kč.
Při rozdělávání ohně by měla být vždy přítomna alespoň jedna osoba starší 18 let.
Oheň se nesmí nechat ani na okamžik bez dozoru. Opustit ohniště lze až po jeho úplném vyhasnutí, či důkladném zalití vodou nebo zasypání zeminou.  Hasiči každý rok dohašují mnoho ohnišť, které byly po skončení akce ponechány bez dozoru. Doba, po kterou je potřeba dohlížet na ohniště, není nikde stanovena, nicméně z našich zkušeností vyplývá, že by to mělo být minimálně 12 hodin od ukončení pálení a zalití či zasypání ohniště.