KIS Středočeského kraje
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Středočeského kraje vznikl za podpory MZe ČR

Oteplení změní i nároky na výživu rostlin

12/05/08

Zdroj: Agroweb, autorka: Vaňatová Petra (12.5.2008)

Názor, že produkce skleníkových plynů ovlivňuje klima na naší planetě, lze považovat dnes již za většinový. Globální oteplování chápou odborníci jako neodvratný fakt. Jak se však tato skutečnost dotkne zemědělské výroby na našem území je zatím pro mnohé praktiky nezodpovězenou otázkou. Odborníci však na ni již hledají konkrétní odpověď.

S částí odpovědi na vyslovenou otázku vystoupil na semináři zorganizovaném společností K+S CZ, a. s., na začátku dubna v Brně Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., z Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Příčiny a důsledky změn klimatu

„Příčinou změny klimatu je především lidská činnost, zvláště spalování fosilních paliv, související s vypouštěním skleníkových plynů. To jsou plyny vyskytující se v atmosféře Země, jež pohlcují dlouhovlnné infračervené záření odražené od zemského povrchu. Tím je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch. Rozhodujícími skleníkovým plyny jsou CO2, CH4 či N2O“ vysvětlil na úvod Ing. Lošák.
Pod pojmem změna klimatu je třeba podle jeho slov vidět několik aspektů – primárním důsledkem je zvýšení teploty, která má však přímou vazbu k dalším meteorologickým prvkům, jako jsou např. změny vlhkosti či tlaku vzduchu, tvorba oblačnosti, pohyb vzduchových hmot a v konečném důsledku ovlivňuje celý klimatický systém.
Průměrná teplota vzduchu se za posledních 140 let zvýšila o 0,6 oC. Do roku 2100 má být na území České republiky další nárůst o 1,5 až 4,5 oC. Ing. Lošák připomněl, že loňský rok byl s průměrnou teplotou 9, 1 oC nejteplejším rokem za podlesních 232 let.

Vliv na rostliny

„Navýšení koncentrace CO2 způsobuje u rostlin uzavírání průduchů listů, díky čemuž se snižuje výpar vody z rostlin a dochází se zlepšení využívání vody rostlinou. U rostlin skupiny C3, do níž patří většina dnes běžně pěstovaných plodin, dochází za takových podmínek k nárůstu biomasy až o 17 %. Oproti tomu u rostlin typu C4 (kukuřice, čirok) nebude výnosové zvýšení tak výrazné“ zaznělo dále v přednášce s tím, že limitujícím faktorem pro růst, vývoj a příjem živin bude dostupnost vody rostlinám.
Podle Ing. Lošáka lze předpokládat, že kromě vyššího výparu vody z půdy ubude letních srážek asi o 8 – 25 %, čímž se dále u rostlin prohloubí stres ze sucha. Je předpoklad redukce i tzv. zahradnických dešťů na úkor dešťů přívalových, které mohou způsobit erozi půdy či poničit úrodu. Období s možným výskytem sněhové pokrývky se v roce 2050 zkrátí až o 30 dnů. Především v oblastech s nadmořskou výškou pod 300 m n. m je třeba počítat s kratší zimou s výrazným snížením sněhových srážek. Doba vegetace by se v roce 2050 měla prodloužit o 20 – 30 dnů.

Změny v agrotechnice

Jak se zmíněné skutečnosti projeví v agrotechnice pěstovaných plodin Ing. Lošák shrnul do několika bodů:
• O 6 – 12 % vroste počet dnů s vhodnými půdními a klimatickými podmínkami pro jarní setí.
• O 6 – 10 % vzroste v červenci až září počet dnů vhodných pro sklizeň, především v místech nad 500 m n. m (varianta suchých žní).
• Počet vhodných dnů ke sklizni v měsíci červnu se nezmění.
• V červenci až září klesne počet dnů vhodných ke zpracování půdy a setí – půdní profil bude příliš suchý.
• Ohroženy budou časné výsevy např. ozimé řepky (obtížné zpracování půdy a deficit vody pro vzcházení rostlin) a následné seče trvalých travních porostů (nedostatek vláhy).

Větší pozornost výživě rostlin

Při celosvětově narůstající poptávce po potravinách je výživa rostlin i přes zvyšující se cenu hnojiv významným intenzifikačním faktorem. Její význam bude v budoucnu narůstat a to nejenom v souvislosti se změnami klimatu.
Při zvyšující se teplotě roste totiž i příjem živin. Například fosfor je přijímán až při teplotě kolem 10 oC, dusík nitrátový (ledkový) při teplotě nad 5 oC, zatímco dusík amonný již při teplotě nad 3 oC. Dřívější příjem živin si logicky vyžádá i dřívější jarní přihnojení a vyšší výkon fotosyntézy i vyšší dávky hnojiv. Vzhledem k předpokládanému nárůstu srážek v měsících listopad až leden (o 4 – 8 %) se však zvýší riziko vyplavení živin během zimy, hlavně nitrátů, síranů, chloridů. Aplikace hnojiv s těmito živinami bude proto vhodnější až na jaře.
Ing. Lošák také upozornil na nezbytnost vyvážené (a nikoli jednostranné) výživy rostlin všemi makro- i mikroprvky racionálním organo-minerálním hnojením založeném na bilančním principu a připomněl známý Liebigův zákon minima. Výživu draslíkem uvedl jako příklad. Právě tento prvek totiž mimojiné ovlivňuje v rostlině vodní režim a zvyšuje odolnost vůči suchu. Kromě toho má také pozitivní vliv na přezimování rostlin, jejich zdravotní stav či odolnost proti poléhání. Vápník spolu s fosforem se zase významně podílejí na formování kořenového systému. I pro výživu rostlin však zůstane v budoucnu limitujícím faktorem dostatek vláhy.

l

Zařazeno v Rostlinná výroba