Eroze a energetické rostliny

 

Ing.Vlasta Petříková,DrSc. CZ Biom – České sdružení pro biomasu

kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353

 

Výskyt prudkých přívalových dešťů, který je zvláště v poslední době stále častější, způsobuje nedozírné škody vodní erozí. Ta devastuje půdu smyvem nejúrodnější vrstvy půdy, která se vytvářela po miliony let. Odplavená zemina z polí je dále nebezpečnou hrozbou pro své okolí. Bahno z polí tak působí další obrovské škody zaplavením komunikací i příbytků obyvatel. Jak erozi zabránit, nebo ji alespoň omezit ?

 Tradičně se řeší zatravňováním svažitých pozemků. Na orné půdě se doporučuje  osévání pruhů s meziplodinami apod., což nemívá spolehlivý účinek. Orná půda má nyní, tj. po novelizaci zemědělského zákona, nové omezení v tom, že lze pěstovat tzv. širokořádkové plodiny (typická je kukuřice) na pozemku jen do 7 ^o svažitosti (dříve to bylo do 13 ^o). Kukuřice je přitom vedle krmení hospodářských zvířat, také stěžejní plodinou pro využití  k výrobě bioplynu, v tzv. zemědělských bioplynových stanicích (BPS) a je pro tyto účely vyšlechtěna na vysoký výnos. V případě zatravnění svažitých pozemků nelze nahradit kukuřici travním porostem, který poskytuje podstatně nižší výnos, neboť BPS má vysoké požadavky na dostatek této biomasy.

Tyto problémy jsou přesto řešitelné. Pro odstranění eroze, za současného získání podstatně vyšších výnosů biomasy, navíc i kvalitnější, než  travním porostem, je vhodné pěstovat krmný šťovík – Rumex OK 2.

 

 

Obr. 1.Porost krmného šťovíku, ve stádiu vhodném pro využití v BPS dosahuje v červnu kolem 2m výšky

 

Krmný šťovík se seje hustě, lze jej pěstovat i na svažitých polích, netrpí vymrzáním a je odolný vůči chladu. Je tolerantní i vůči suchu, protože má velmi hluboké kořeny, které jsou také zárukou toho, že dokonale udržuje ornici na svém stanovišti, proto se nemůže z pole odplavit a tak se spolehlivě zabrání erozi. Hlavní jeho předností je jeho dlouhodobá vytrvalost. Při správném ošetřování vydrží na jednom pozemku spolehlivě 10 let, takže se nemusí pole každoročně orat jako v případě jednoletých plodin, které, než z jara narostou, bývají ohroženy erozí. Krmný šťovík obrůstá velmi brzy z jara, již začátkem dubna bývá plně zapojen, takže nemůže eroze nastat – viz. Obr.2.

 

 

 

Obr. 2. Časné jarní obrůstání krmného šťovíku – 3.4.2009 (12tiletý porost)

 

Rumex OK 2 je v ČR nejdéle využíván jako energetická plodina pro vytápění budov. V tom případě se sklízí při plném dozrání jako suchá hmota a to již začátkem července, což je výhodné i proto, že se nemusí dosoušet, tak jako některé jiné energetické rostliny (např. Miscamthus se doporučuje sklízet až na jaře, kdy se vysuší vymrznutím během zimy). Šťovík hned po letní sklizni opět obrůstá, takže je pole po celý rok stále pod vegetací a eroze nemůže nastat ani na podzim.

 

 

 

Obr. 3 Krmný šťovík před sklizní na suchou biomasu – začátek července.

 

Energetické rostliny jsou různého druhu. Pochopitelně jsou výhodné především víceleté a vytrvalé, protože se nemusí porosty každoročně nově zakládat, čímž se také významně omezí eroze. Některé vytrvalé druhy ale nevytvářejí zapojený porost dost rychle, takže jsou v prvých letech rovněž  erozi vystaveny. Jedná se např. o Miscanthus – tzv. čínská či sloní tráva, nebo i o rychle rostoucí dřeviny – RRD. Aktuálním dokladem je nedávná záplava obce Úlice na Plzeňku bahnem z polí s vysázeným Miscanthem, částečně i dřevinami. Tato „blesková“ povodeň způsobila pro místní obyvatele a obec statisícové škody, což bylo znásobeno ještě tím, že se odplavila část nově vysázených sazenic Miscanthu, které mimo jiné ucpaly kanalizaci. Tím vznikla samozřejmě rovněž značná škoda pro pěstitele, neboť jedna sazenice má cenu od 4 do 10 Kč/kus, což při potřebě 10 tis. kusů na 1 ha představuje částku 40 až 100 tis.Kč/ha !!! Více zapojený porost této plodiny, který by mohl začít pole chránit proti erozi, lze očekávat nejdříve třetí rok po výsadbě. Proto se zakládání těchto druhů porostů rovněž nemůže doporučit do svažitých pozemků, které jsou nejvíce ohroženy erozí.

 

 

Obr. 4. Pohled na pozemek s vysázeným Miscanthem, zasažený erozí po přívalovém dešti : Úlice,  19.5.2011

 

 

Obr.5. Detail s vyplavenými sazenicemi Miscanthu

 

Je dost nepochopitelné, proč se někteří pěstitelé zajímají o „energetické“ rostliny, které jsou nejdražší, nejnáročnější na pěstování, s potenciálním rizikem vzniku eroze a přitom s produkcí získávanou až po několika letech od založení porostů a nezajímají se o ty, které jsou levné, snadněji se pěstují a brzy zajistí produkci biomasy ??? Názornou představou o nákladech na založení porostů různých druhů energetických rostlin vyjadřuje jednoznačně např. cena osiv / sadby, viz uvedený přehled : 

Cena osiva / sadby na založení porostů energetických rostlin a termín první produkce

                     osivo              sadba                                     celkem                

rostliny                  Kč/kg             Kč/kus          potřeba/ha         Kč/ha                 první sklizeň  

___________________________________________________________________________zakládané setí

lesknice rákosovitá  150                   –                   20-25 kg      3.000 – 3.750      od (1.) 2. roku.

sveřep bezbranný    30 – 35              –                   40-50 kg      1.200  – 1.750      od 2. roku

Rumex OK 2            400                  –                      10  kg        4.000 – 5.000       od 2. roku

 

zakládané výsadbou

Miscanthus                  –                   4 -10            10 tis.kusů       40 – 100 tis.         od 3. roku

RRD (dřeviny)            –             cca 5 -10            10 tis.kusů       50 – 100 tis.      od (3.) 5. roku

 

Náklady vyjádřené už jen cenou osiv, resp. sadby, se dále zvýší způsobem zakládání porostů : v případě výsadby jsou náklady až řádově vyšší, než při setí.

Proč pěstitele ani uživatele biomasy nezajímají přednostně levnější druhy polních energetických plodin ? Například obě zmíněné druhy trav jsou vysoké, vzrůstné a přitom poskytují dostatečné výnosy suché hmoty, stejně jako krmný šťovík – Rumex OK 2, pokud se ovšem řádně ošetřuje a dodržují se doporučované agrotechnické zásady. Zřejmě veřejnost vnímá krmný šťovík stále ještě jako plevelné druhy a nemůže pochopit ani uvěřit, že jsou tyto obavy již jeho dlouholetým pěstováním jednoznačně vyvráceny. Největším nedostatkem Rumexu OK 2 – krmného šťovíku je zřejmě jeho stejné rodové jméno – šťovík.

 

Souhrn a závěry

Pěstování energetických rostlin je u nás plně opodstatněné a žádoucí, aby byla zajištěna biomasa, které se v současné době akutně nedostává. Je ale nezbytné zvolit pro konkrétní lokalitu vhodný druh pěstovaných rostlin, zejména proto, aby jejich pěstováním nebyla způsobena půdní eroze a tím nežádoucí škody, jak pro pěstitele, tak pro okolí pěstitelských ploch. Rovněž by mělo být přihlíženo k  nákladům na produkci biomasy, zvl. v době, kdy se má dbát na všeobecná úsporná opatření. Na svažitých pozemcích lze doporučit především  víceleté a vytrvalé polní energetické plodiny, včetně „energetických“ trav, aby byla půda spolehlivě ochráněna proti erozi. Zvláště vhodný je krmný šťovík – Rumex OK 2, který je dostatečně výnosný a současně vysoce kvalitní pro využití v BPS i pro získání suché hmoty k vytápění budov.