Alokojení, neboli kojení cizích mláďat, je v současné době velmi studovaný fenomén. Dochází k němu napříč savčími řády a vysvětlení tohoto chování jsou velmi rozdílná. Kojení cizích mláďat může být adaptivní strategií s cílem pomoci vlastním příbuzným, ale může také reflektovat nezkušenost samice vedoucí až ke "krádeži" mléka bez jejího vědomí.

Tým Fakulty tropického zemědělství se věnuje výzkumu příčin alokojení u kopytníků v zoologických zahradách. V letošním roce publikovaná práce (PlosOne) o alokojení velboudů nazančuje, že mláďata se chovají jako zloději a snaží se při kojení předcházet riziku odhalení a odehnání. Zpravidla se totiž připojují ke kojení vlastního mláděte a sají v pozici vzdélenější od hlavy kojící samice. Z velikosti a množství alokojených mláďat (až tři mláďata sají najednou) je ale zjevné, že samice musí o jejich přítomnosti vědět a jejich chování toleruje. Mezi samicemi jsou jasně patrné individuální rozdíly a s věkem samice se pravděpodobnost alokojení zvyšuje, samice jsou tolerantnější. K podobným výsledkům došel náš tým také při studiu žiraf, jehož výsledky budou publikovány v nejbližší době.

Zdroj: ČZU v Praze