Nálepky s nápisy „kuře české, vzduchem chlazené“ a „Český výrobek“ nalepil ministr Ivan Fuksa na čerstvě a moderní chladící technologií ošetřené kuře, které sjelo z balící linky provozovny v Modřicích.
„V poslední době a zejména po dioxinové aféře v Německu se jasně ukázalo, jak je pro našeho spotřebitele důležité zjistit, odkud pochází potravina, kterou si kupuje. I když tyto informace musel podle legislativy EU každý potravinářský zpracovatel evidovat, pro spotřebitele byly těžko dosažitelné. Právě usnadnit orientaci spotřebitelům je teď naším primárním cílem,“ řekl ministr Ivan Fuksa. „Česká kuřata jsou zdravá a kvalitní a hygienické standardy při jejich zpracování jsou na vysoké úrovni. Výrobci by měli mít možnost v rámci propagace označit takto kvalitní produkty zemí původu a spotřebitelé možnost se podle toho rozhodovat,“ dodal.
Zpracovatelské podniky v ČR už léta používají chlazení poražené drůbeže vzduchem. Tento způsob ošetření je dražší než například chlazení vodou, ale zato zaručuje vyšší kvalitu masa. Chlazení vzduchem znamená nižší nebo žádný obsah zbytkové vody v kuřatech a kuřecích dílech. Spotřebitel, který si koupí české kuře, tak má záruku, že v ceně masa nekupuje vodu. Technologie chlazení vodou představuje navíc vyšší riziko výskytu pro organismus nebezpečných salmonel. Výrobci v některých zemích, jako například v Polsku, přitom ještě stále chlazení vodou používají. Pravidelné rozbory Státní veterinární správy dokazují, že maso tuzemských kuřat neobsahuje nebezpečné cizorodé látky.
V roce 2010 se čeští zemědělci začali řídit evropskou směrnicí na ochranu kuřat chovaných na maso, která by měla mimo jiné zajistit zvířatům větší komfort. Pro chovatele ale také znamená vyšší náklady. Norma například určuje, kolik kusů drůbeže smí žít na metru čtverečním.
Průměrný Čech sní ročně 25 kilogramů drůbežího. Spotřeba drůbežího masa je v ČR nad evropským průměrem. Od roku 2005 se ale výroba drůbežího masa ČR snižuje. Zatímco v roce 2005 výrobci drůbeže vyprodukovali 322 tisíc tun živé hmotnosti, v roce 2009 to bylo už jen 260 tisíc tun (pokles o zhruba 30%). Schodek tuzemské poptávky proto pokrývají dovozy, které v současnosti představují asi 40% spotřeby drůbežího masa. Výrobci v zemích EU mají zatím povinnost označovat nálepkou o zemi původu pouze hovězí maso. EU připravuje směrnici, která by tuto povinnost rozšířila i na vepřové, skopové a drůbeží maso.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe
