V dalším díle seriálu „Příběhy větrných mlýnů II“, který navazuje na „Příběhy větrných mlýnů I“, Vás opět seznámíme s významnými větrnými mlýny na území a případnými možnostmi jejich záchrany.

Mezi památky technického charakteru patří také objekty větrných mlýnů.

Stejně jako jsou negativní dopady jaderné elektrárny na životní prostředí minimální, získávání elektrické energie přímo ze slunečního záření je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem její výroby. Jaderná energetika i sluneční elektrárny využívají zdroje energie, kterého je a ještě dlouho bude v přírodě dostatek.

Biomasa po proběhnutí anaerobní fermentace (tzv. fermentační zbytek nebo fermentát) je běžně využíván jako organické hnojivo nebo pro výrobu certifikovaných organo-minerálních hnojiv.

Krátký seminář (ca 2 hodiny) se uskuteční na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze dne 14. června 2006.